Fest jak pěst

Tak jsem byl teď o víkendu na jednom parádním punkovém festivalu.

Fesťák se konal v Zábřehu na Moravě. S partou jsme se sešli někdy v sobotu ráno a vydali jsme na předlouhou asi tří nebo čtyřhodinovou cestu vlakem. Jelo se v tomto složení: pět punkáčů a jeden oproti ostatním konzervativní člověk. To jsem byl já. Nikdy jsem nebyl radikální punkáč a teď jsem se spíš ještě uklidnil než naopak. Ale jel s náma i jeden anarchista, se kterým je vždycky sranda, protože do sebe vždycky strašně rýpeme. On ultra levice já umírněná pravice, takže to vždycky skončí nějakým konfliktem, ale tak aspoň je sranda.

Jak už jsem psal u mazla, nejvíc mě vždycky bavily věty typu “Tož havran kurva, nebuď tak konzervativní” nebo “Tož havran kurva, napij se”. V Ostravě jsme zakoupili nějaký višňák, což mělo být údajně dobré víno, ale vyšel z toho strašlivý patok, který nikdo nechtěl pít. Všichni se shodli na tom, že to je víno smíchané s lihem. A to jsme koupili dvě láhve. Celou cestu do mě potom anarchista hučel, ať to piju, že je fesťák a že když se na fesťáku neožereš, tak se dojebeš (musel jsem uznat, že na tom něco je).

Už od Olomouce se anarchista těšil na ty hory punkáčů, kteří s náma pojedou na fesťák a pořád nikdo nepřicházel… Když už jsme jeli poslední štaci a stále jsme nenarazili ani na jednoho punkáče, tak už to začínalo být jakési podezřelé. Ve chvílí, kdy jsme vystoupili z vlaku a neviděli jsme nic než absolutní klid, byli jsme už trochu zoufalí, protože jsme očekávali větší povyk na to, že fest se měl konat padesát metrů od nádru.

No, došli jsme na místo určení a nevěřili vlastním očím. Fest se konal na něčí zahrádce, která nebyla o nic větší než ta naše a bylo tam celkem patnáct lidí i s pořadatelema a kapelkama :-). A to bylo už deset minut po oficiálním zahájení. Tak byli jsme trochu překvapení, pravda. Ale co, sedli jsme si a čekali jsme. Jako první hrála nějaká skupina Planina, to jméno jsem v životě neslyšel a docela jsem je litoval. Hrát pro tak deset lidí asi nebyl jejich životní sen. Další skupina nepřijela, pak hrála další totálně neznámá skupina a pak už konečně nastoupil mnou vytoužený Volant.

Konečně se to rozjelo. Už byl podvečer a tak tam přišli nějací další punkáči a tak se mohlo začít konečně pořádně pařit a zběsile pogovat. Volant to rozjel bravurně. Řezal do kytar co to šlo a jejich melodie udávala jasný pogující rytmus.

Hned po téhle skupině se zde objevila Houba, na což jsme se taky pořádně těšili, neboť jsme se nazvali Houba ultra fans Opava. U nás v Opavě má vždycky Houba bombastické koncerty, k nám jezdí nejraději ;-). Takže se to taky dost slušně rozjelo a dokonce mi byla zahrána písnička.Náš anarchista se totiž zná se zpěvákem, takže ho poprosil, ať zahraje nějakou písničku pro “Havrana, voliče ODS”. No, nechat si zahrát písničku s tímto přáním na punkové akci, kde se politická orientace všech pohybuje mezi levicí a ultra levicí není to, co jsem si vždycky přál, ale jako v pohodě, byla aspoň sranda. Zpěvák k tomu přání ještě dodal “Pro Havrana, voliče ODS, chudáka”.

Pak nastoupila jakási slavná skupina co prý má i jakýsi klip v Esu - Rybičky 48. Tak slavní možná jsou, to jo, byli v televizi, to jo, ale pařil na ně pouze jeden totálně ožralý člověk, který furt vbíhal na pódium a bral zpěvákovi mikrofon a něco tam řval :-). Takže punkáči je docela svorně vyfuckovali, znělo to dostatečně neopunkově. V Esu jim to asi šlape líp :-).

Pak hrála další skupina, co jsem neznal, ale bylo to dobré. No a jako předposlední zahráli Punk floidi, kteří fest pořádali a to byl taktéž dost mazec. Hity jako Motocykl Java nebo Hrůza z nové desky Pop is dead nenechali jednoho punkáče klidného a opět se před pódiem rozjela docela slušná mela. Pak jsme se šli najíst, páč jsme začínali míti hlad a to už se připravila poslední skupina - N.V.Ú.

To co předvedli tihle se nedá s ničím jiným vůbec srovnávat, protože zpěvák envéúček, Štěpán, těm svým textům naprosto věří a zpívá je se zjevným přesvědčením v hlase. Prostě se do toho úplně položí, nasazení 150%. Nejvíc mě potěšil songem Kalamajka, který je ze všech takový nejveselejší a s chutí jsem si ho zakřičel. Kdo nezažil, nepochopí. Během hraní se tam strhla i nějaká menší šarvátka, ale ani to nestálo za řeč, vše bylo rychle vyřešeno.

Tak, tímhle fesťák končil a začaly problémy. Kdepak přespíme. Tak nějak jsme očekávali, že se bude kalit aspoň do tří, ale fest skončil chvíli po půlnoci a co teď, první vlak jel až o půl čtvrté. Tak jsme se shodli, že přespíme nějak do rána a pojedeme až někdy v sedm, zůstávat vzhůru do půl čtvrté se nám nechtělo, protože všichni se tak nějak rozešli, asi tu byli většinou místní. Měli jsme jeden stan, na který každý docela nechápavě koukal… Bohužel se tam vešli jen dva.

Takže nejdřív jsme si lehli na nějaké staré dřevěné trámy napuštěné něčím odporným co docela nechutně smrdělo, ale především byla zima a já neměl ani deku, natožpak spacák. Asi hodinu jsem tam mrznul, než jsme se s kámošem sebrali a šli na klasický nádr, kde jsme se dostali někam do haly a lehli si na zem před nějaké obrovské dveře, jak do ředitelny :-). Mimochodem tam také byly zamčené záchody. Měli jsme docela štěstí, za tu dobu, co jsme tam leželi, přišly jenom dvě skupinky lidí. Nejdřív někdo, kdo chtěl použít toaletu a pak dvě paní, které šly odemknout toaletu :-).

No, ráno jsme se sebrali a jeli domů, třikrát hurá.