Jak si Milan vyjel se svojí holkou na výlet

Nedávno mi byla vyprávěna příhoda o Milanovi (spolužák) a jeho dívce (neznám).

---

Že je Milan tak trochu divný už jsem věděl dost dlouho - patrně od té doby, co jednou přišel domů a šel se ve velmi “veselé” náladě na záchod vymočit a ráno zjistil, že někdo se vymočil na jejich skříně v obýváku. Do té doby jsem si pouze myslel, že je Milan “jiný”, od té doby už jsem to věděl.

Ale zpět k původní historce. Tak tedy Milan pozval svou milou na víkend na svou chatu. Nebudu zde dlouze popisovat, co tam dělali, navíc si nejsem jistý, jestli bude článek čten až po 22. hodině, takže přejdeme k věci. Jedno odpoledne spolu šli do nedalekého města, patrně něco nakoupit nebo se jen tak projít, kdo ví.

Při zpáteční cestě byl už náš Milan trochu unavený - nemyslím zrovna společensky, prostě unavený - a dostal nápad, že stopnou nějaké auto. To samo o sobě není špatný nápad, jenže jeho dívka byla proti. Tak Milan chvíli pokračoval v cestě, ale pak mu to nedalo a začal stopovat. Samozřejmě, že za chvíli nějaké auto zastavilo.

Milanova dívka byla pochopitelně proti, nedala ani na Milanovo naléhání.

“Tak teda nejedeš?” Zeptal se jí naposledy, nastupuje do vozu.

“Ne.” odvětila krátce.

“Hmm, tak čau.” Milan nasedl do auta a odjel. Dívka na chatu došla asi za dvě hodiny a další dva dny se s ním nebavila.