Konec jednoho informatika

A začátek nového. Snad.


Už je to pomalu tady, scházejí poslední dny či týdny a končím na škole, prostě se to nedá zvládnout. Momentálně jsem na čisté informatice v Olomouci, kde to nedává takřka nikdo a plánoval jsem na konci roku přestoupit na aplikovanou infromatiku, která je jednodušší, ale bohužel se asi ani toto nezadaří. Jednak bych musel mít na konci roku 40 kreditů, což bych asi zvládl, kdybych si dal nějaké klasické kreditové předměty, ale stejně bych další rok musel některé povinné předměty, které jsem teď nezvládl, dodělat, takže i kdybych se dostal dál, nejspíš by mě vyrazili jen o jeden rok později.

Druhý hřebíček do rakve jsem se potom dověděl včera, kdy jeden kamaárd jen tak mezi řečí utrousil, že tu školu dodělá přibližně 3 až 5 lidí. Slovy tři až pět. Hmm. To hodně. A třetí hřebíček do rakve jsem zjistil dneska - přestup z normální informatiky na aplikovanou je podmíněn i dostatkem místa na aplikované, takže i kdybych měl na konci 40 kreditů a chtěl přestoupit, nemuseli by mě nechat přestoupit a já bych byl dost v háji, protože bych zůstal na normální informatice, kterou prostě nezvládám.

Takže to dopadne tak, že si dám novou přihlášku přímo na aplikovanou a zkusím aspoň dodělat tohle. Nevýhoda je, že aplikovaná je jen bakalářská, navazující magisterský má jen normální informatika, což si sice můžu dát taky, ale nebudu na to mít matiku, která se na aplikované tak moc nebere. Ale asi je lepší být bakalář než nic, že :-).

No není to tam žádná sranda, ale těší mě, že polovina třídy uvažuje stejně jako já a druhá polovina se vzdává i myšlenky na tu aplikovanou… A těm přibližně deseti vyvoleným jedinců, kteří mají více než jednu zkoušku přeji hodně štěstí v dalším studiu ;-).