Proč jsem skončil s blogováním

Stručně řečeno proto, že čas strávený psaním nesmyslů na tenhle blog mohu využít mnohem užitečněji.

Těm, kteří nemají rádi dlouhé články, doporučuji již nečíst dále. Nic moc nového oproti předchozí větě se asi stejně nedoví.

Kdysi jsem si říkal, že s nástupem internetu a hlavně blogovacích systémů již nikdo nebude číst názory těch Steigerwaldů a jiných profesionálních komentátorů. Teď jsem si uvědomil, že jsem se šeredně mýlil. Alespoň v mé osobě. Čím víc čtu blogy a názory “obyčejných” lidí, tím radši si nakonec koupím Mladou frontu a přečtu si toho Steigerwalda, jak zaníceně bojuje proti komunistům.

Čím dál častěji totiž vidím rozdíl mezi tím prostým občanem, který většinou o tom, o čem píše, neví ani ň - jen to, co se dočetl na Novinkách, v lepší případě na Novinkách a Aktuálně.cz. Jeho názor je sice hezký, ale obvykle mě jako čtenáři nepřináší lautr nic nového, akorát pár nadávek na ty nahoře a několikero konspiračních teorií. Vždyť přeci všichni, kdo mají zrovna vyšší postavení než autor článku mají dlouhé prsty a mají za kamarády ty největší bosse. S kým se kamarádí ti největší bossové si radši ani nepředstavuji. A všichni výše postavení jsou přeci lotři. To je prostě jasné. A komu to není jasné, ten je hloupý, že ano.

Lidé v novinách mají obvykle větší rozhled a víc známých, takže jejich názor je pro mě reprezentativnější. Navíc umí psát, což se o většině bloggerů říct nedá. I když Steigerwald píše o blbosti, stejně to má nějakou formu, styl a úroveň. Navíc dobrý komentátor se pozná tak, že nabídne čtenáři pohled na věc, který je nějakým způsobem originální. Dá se říci, že takový článek v člověka něco málo zanechá. Nevzpomínám si, že by se mi to stalo u nějakého zdejšího článku. A nemyslím si, že se to někomu stalo u nějakého mého článku. Snad kromě toho o reklamě. Jo, to je jediný článek, který asi v hodně lidech nějakou tu stopu zanechal ;-).

Když si uvědomím tuhle smutnou, ale pravdivou skutečnost, asi už nenajdu dostatek motivace k napsání nějakého článku. Stejně vím, že to bude jen blábol. Názor člověka, který nemá čas a vlastně ani možnost pořádně ověřovat fakta, přece nemůže mít žádnou velkou vypovídací hodnotu. Poslední dobou, před tím, než začnu dělat něco většího, zeptám se sám sebe: A komu tím prospěju?

Když si tu samou otázku položím předtím, než tady začnu psát nějaký článek, nějakým způsobem nenacházím odpověď. Přiznávám se, že před psaním tohohle pamfletu jsem si tuto otázku nepoložil.

Naprosto seriozně mohu prohlásit, že jsem žádným zdejším článkem nikomu neprospěl. K čemu jsem tedy ty články psal? Ten Steigerwald aspoň ve svém komentáři stvoří myšlenku, která někoho obotí. Nemyslím si, že by se mi tohle někdy nějak extra povedlo. Přitom jsem měl tu možnost místo psaní nesmyslů někomu prospět.

Už přes rok píšu vlastní webové stránky o matematice. Původně jsem stránky zakládal proto, že jsem měl pocit, že žádná učebnice matematiky matematiku neučí, nýbrž pouze normativně opisuje definice. Jo, většina učebnic obsahuje více či méně dokonalé definice různých matemtických axiomů, ale nedej bože aby něco vysvětlila. I proto jsem svůj web trefně pojmenoval “Matematika polopatě”. Matematiku se tam snažím vysvětlit skutečně polopatě. Tak, aby to pochopil pokud možno kdokoliv. Četné emailové ohlasy mě utvrzují v tom, že se to skutečně povedlo. Navíc jsem akorát před rokem zřídil na stejné doméně matematické forum, kde se může kdokoliv zeptat na jakýkolik matematický problém, který ho trápí. V tuto chvíli obsahuje forum přes tři tisíce příspěvků, což je docela úctyhodné číslo. Web je v tuto chvíli nejspíše nejnavštěvovanější matematický web u nás. Práce na tomto webu má smysl. Když si položím otázku - komu tím prospěju? - získávám zcela jasnou odpověď. Před nedávnem jsem dokonce stránky částečně přeložil do slovenštiny, abych i našim bratrům ze Slovenska umožnil polopatické vzdělávání! ;-)

Teď si říkám, že kdybych tady nenapsal těch x článků, které nikomu neprospěly, mohl jsem sepsat třeba tři čtyři kvalitní články o nějakém matematickém problému a mohl jsem pomoci několika stovkám lidí. Ale já si řekl ne - a psal tady nesmysly. Inu, je mnohem snazší přihlásit se tady do administrace a sepsat nějakou tragédii na osudy nějakého politika, pořádně si zanadávat, jak je to na tom světě špatné, než si sednout a napsat článek, který by někomu pomohl. Kdyby všichni bloggeři věnovali svůj čas užitečným věcem, wikipedie by se už neměla kam rozšiřovat.

Ale to ne, bourat postavené je to nejsnažší, co člověk může udělat. A tak to prostě dělá, že jo.